Právní pozadí sekundárního softwaru
Upozorňujeme, že všechny informace na této stránce se vztahují pouze na Evropský hospodářský prostor (členské státy EU a EFTA).
Podmínky pro převod vlastnictví softwaru
Situace ohledně právního pozadí sekundárního softwaru se vyvíjela postupně po dlouhou dobu. Nakonec to vedlo k velmi jasnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (CJEU) v roce 2012, které potvrdilo, že je legální prodávat dříve vlastněný software.
Podle rozsudku CJEU v věci C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp.:
Autor softwaru nemůže bránit opětovnému prodeji svých „použitých“ licencí, které umožňují používání jeho programů stažených z internetu. Výhradní právo na distribuci kopie počítačového programu pokryté takovou licencí je vyčerpáno při jeho prvním prodeji.
– Výňatek z tiskové zprávy č. 94/12 Soudního dvora Evropské unie, 3. července 2012
To znamená, že prodej tzv. „použitých“ softwarových produktů je legální. Tento rozsudek vytvořil bezpečný, právní rámec pro celou Evropskou unii zajišťující fair a zdravou konkurenci na evropském trhu.
Rozsudek také uvádí, že:
Trvalý software může být volně obchodován = právo na vlastnictví může být převedeno z jednoho nabyvatele na druhého.
Distribuční práva výrobce jsou vyčerpána při prvním prodeji softwaru. Zákazníci, kteří zakoupili počítačový program na volném trhu, mají právo používat zakoupený software a poté ho dále prodat (například softwarovému makléři, jako je Forscope), pokud jej odinstalují a již ho nepoužívají.
I když je opětovný prodej softwaru specificky zakázán licenční smlouvou mezi výrobcem (= držitelem autorských práv) a prvním nabyvatelem, výrobce nemůže bránit opětovnému prodeji té kopie. Licenční smlouva podléhá evropskému právu a body, které jsou v rozporu s evropským právem, jsou neplatné.
Mezi způsoby distribuce není žádný rozdíl. Software může být distribuován fyzickým médiem (např. CD, DVD) nebo online (= digitálně). Držitel autorských práv nemůže požadovat odměnu za další opětovný prodej kopie softwaru, protože odpovídající odměna byla získána během prvního prodeje.
Jaké dokumenty naši zákazníci obdrží?
Jak bylo uvedeno výše, prodej sekundárního softwaru je legální. Měli byste si však uvědomit, že převod vlastnictví musí stále splňovat jasně nastavené podmínky.
Trvalé produkty, žádné předplatné
Možnost převodu vlastnictví neplatí pro předplatné, protože nabyvatel není vlastníkem produktu (software je pouze pronajímán na omezenou dobu).Úplně zaplaceno
Nabyvatel se nestává vlastníkem softwarového produktu, dokud ho plně nezaplatí.Není užíván prvním vlastníkem
První vlastník nepřestává být vlastníkem softwarového produktu, dokud jej neodinstaluje a neudělá pro sebe nefunkčním.Pouze v rámci EU a EHP
Podmínky pro opětovný prodej se liší v různých zemích a EU může kontrolovat pouze podmínky pro produkty, které byly nejprve prodány a obchodovány na jejím trhu.
Co se stane v případě auditu softwaru?
V případě auditu softwaru je důležité mít veškerou potřebnou dokumentaci pro sekundární softwarové produkty, které jste zakoupili. Pokud ji nemáte, vystavujete svou organizaci vysokému riziku pokuty. Naše společnost poskytuje kompletní dokumentaci k vlastnictví pro produkty, které nabízíme (Prohlášení o odinstalaci, faktura a další právně požadované dokumenty) a také asistenci při auditu, pokud je to potřeba, takže není třeba se obávat. Nikdy jsme se nesetkali s jediným případem negativního rozhodnutí v auditu softwaru produktů, které poskytujeme. Můžete číst více o auditech v našem článku.
Co říká média o legalitě sekundárního softwaru?
 |  |  |
|---|---|---|
EU soud: Prodej použitých licencí softwaru je naprosto v pořádku. Evropský soudní dvůr říká, že pravidlo se vztahuje na kopie softwaru jak na fyzických médiích, tak i stažených z internetu. Soud také uvedl, že jakmile softwarová společnost prodá „kopii počítačového programu“, její „výhradní právo na distribuci“ je zrušeno, což otevírá cestu pro jiné společnosti k prodeji použitých licencí. | Co to znamená, je to, že podle práva EU nemají softwarové společnosti právo bránit uživatelům v prodeji jejich digitálních stažení jiným; de facto jsou práva distributora softwaru ke kontrole distribuce vyčerpána po prvním prodeji. Takže pokud si stáhnete kus softwaru, můžete ho efektivně znovu prodat – pokud odstraníte kopii na svém vlastním pevném disku. | Nejvyšší soud v Evropě rozhodl, že obchodování s „použitými“ licencemi softwaru je legální a že autor takového softwaru nemůže bránit žádnému opětovnému prodeji. Toto rozhodnutí stanoví precedens pro obchodování s použitými softwarovými licencemi v celé Evropské unii. |
Právní historie sekundárního softwaru
Všechny hlavní soudní rozhodnutí a směrnice EU, které formovaly a ovlivnily trh sekundárního softwaru, jsou uvedeny v časové ose níže – klikněte na každý název pro podrobné informace s odkazy na relevantní externí dokumentaci.
2000 – Spolkový soudní dvůr Německa
Spolkový soudní dvůr Německa rozhodl, že počítačový program (OEM verze), který byl uveden na trh výrobcem nebo se jeho souhlasem, může být dále distribuován i bez přidruženého hardwaru.
– Rozhodnutí Spolkového soudního dvora ze dne 6. července 2000, spis č. I ZR 244/97 (v němčině)
2001 – Směrnice EU 2001/29/ES
Směrnice EU 2001/29/ES zveřejněná v květnu 2001 harmonizovala vyčerpání autorského práva, na kterém je celý koncept sekundárního softwaru založen.
První prodej v komunitě originálu díla nebo jeho kopií držiteli práv nebo s jeho souhlasem vyčerpá právo kontrolovat opětovný prodej tohoto objektu v komunitě.
– Výňatek z Směrnice 2001/29/ES
2005 – Nejvyšší soud Nizozemska
Odkaz na předběžné rozhodnutí Hoge Raad der Nederlanden (Nizozemsko) ve věci C-41/04 Levob Verzekeringen BV, OV Bank NV proti Staatssecretaris van Financiën z května 2005 uvádí, že:
Uvádění do oběhu v komunitě kopie programu držitelem práv nebo s jeho souhlasem vyčerpává distribuční právo k této kopii v komunitě (Článek 4(c), druhá věta směrnice 91/250).
První nabyvatel tedy může efektivně převést vlastnictví reprodukce na třetí stranu bez potřeby souhlasu autora. První nabyvatel může tedy nakládat s věcným majetkem jako vlastník.
Jako legální nabyvatel originálního nosiče dat je třetí strana také oprávněna používat program nahraný na nosiči v souladu s jeho zamýšleným účelem. Smluvní zákaz převodu práva na užívání, který se výrobce dohodl s prvním nabyvatelem, není závazný pro třetí strany.
2006 – Zemský soud v Hamburku, Německo
Zemský soud v Hamburku potvrdil, že vyčerpání autorského práva se vztahuje i na jednotlivé kopie počítačového programu získané prostřednictvím licenčních dohod od společnosti Microsoft.
– Rozsudek Zemského soudu v Hamburku ve věci 315 O 343/06 (v němčině)
2009 – Směrnice EU 2009/24/ES
„První prodej v komunitě kopie programu držiteli práv nebo s jeho souhlasem vyčerpává distribučné právo k této kopii v komunitě, s výjimkou práva kontrolovat další pronájem programu nebo jeho kopie.“
– Směrnice 2009/24/ES Evropského parlamentu a Rady
2012 – Soudní dvůr Evropské unie
„Autor softwaru nemůže bránit opětovnému prodeji svých ‘použitých’ licencí, které umožňují používání jeho programů stažených z internetu“
Výhradní právo na distribuci kopie počítačového programu pokryté takovou licencí je vyčerpáno při jeho prvním prodeji
Kromě toho, Soud uvádí, že vyčerpání distribučného práva se vztahuje na kopii počítačového programu prodaného jako opraveného a aktualizovaného držitelem autorských práv.
Navíc soud uvádí, že původní nabyvatel hmotné či nehmotné kopie počítačového programu, pro který bylo právo držitele autorských práv vyčerpáno, musí učinit kopii staženou na svůj vlastní počítač nefunkční v okamžiku opětovného prodeje.
– Rozhodnutí Soudního dvora, věc C-128/11 UsedSoft GmbH proti Oracle International Corp.
2014 – Spolkový soudní dvůr Německa
Spolkový soudní dvůr Německa rozhodl, že jednotlivé licence, které jsou prodávány prostřednictvím kanálů hromadného licencování (ale jsou považovány za samostatné a s nezávislými právy na užití), mohou být rozděleny a prodány různým kupujícím.
– Rozhodnutí Spolkového soudního dvora ze dne 11. prosince 2014, spis č. I ZR 8/13 (v němčině)
2016 – Soudní dvůr Evropské unie
První nabyvatel kopie počítačového programu, doprovázené neomezenou uživatelskou licencí, může prodávat tuto kopii a svou licenci novému nabyvateli.
– Rozhodnutí Soudního dvora, věc C-166/15 Aleksandrs Ranks a Jurijs Vasievics
2016 – Zákonná komora pro veřejné zakázky v Severním Porýní-Vestfálsku, Německo
Ve svém rozhodnutí z března 2016 posoudila Zákonná komora pro veřejné zakázky v Severním Porýní-Vestfálsku případ, ve kterém došlo k porušení několika základních principů veřejných zakázek objednatelem (což fakticky vyloučilo dodavatele sekundárního softwaru z účasti). Komora mezi jinými uvedla:
Požadování konkrétního typu smlouvy [SelectPlus mezi Spolkovým ministerstvem vnitra (Bundesministerium des Inneren, nebo BMI) a Microsoftem v tomto případě], které povoluje pouze určitým výrobcům účast na zadávání, protiřečí principům zákona o veřejném zadávání jako je fair konkurence, transparentnost a rovné zacházení.
Požadavek objednatele na „nové licence“, tedy vyloučení „použitých licencí“, přímo porušuje německý zákon o veřejném zadávání.
Stanovení konkrétního původu, produktu nebo technologie je podle zákona o veřejném zadávání zakázáno. Objednatel je povinen nastavit předmět zadání produktově neutrálně.
Technická specifikace nemůže odkazovat na konkrétní výrobu, původ, značku, patent, typ atd., pokud tímto způsobem zvýhodňuje nebo vylučuje určité společnosti nebo určitý produkty. Pokud nelze předmět zadání dostatečně přesně popsat a v obecně srozumitelném způsobem, měl by obsahovat doplněk „nebo ekvivalent“.