Forscope

Papíry v pořádku, licence nikde

Česká nemocnice koupila 90 licencí Office s bezchybnou dokumentací. Ověření přímo u firem v licenčním řetězci ukázalo, že popsané obchody nikdy neproběhly. Jak původ sekundárního softwaru ověřit a co zakotvit ve smlouvě?

Devadesát licencí Office, bezchybná dokumentace, funkční aktivační klíč a elektronické podpisy na všech správných místech. Česká veřejná nemocnice udělala při kontrole dodávky vše, co lze od pečlivého kupujícího očekávat. Přesto když jsme ověřili licenční řetězec přímo u společností v něm uvedených, obě písemně potvrdily, že popsané transakce se nikdy neuskutečnily.

Druhotný software je v Evropské unii legální a pro mnoho organizací představuje ekonomicky rozumnou volbu. Od chvíle, kdy Soudní dvůr EU rozhodl ve věci UsedSoft v. Oracle (C-128/11), došlo k vyčerpání práva nositele práv na šíření rozmnoženiny programu jeho prvním prodejem v EU a licenci lze ze zákona dále prodat. Sekundární trh tedy stojí na pevném právním základě. Na čem však stojí konkrétní licence, kterou kupujete, je otázka, na niž samotné papíry odpovědět nedokážou.

Zakázka, která vypadala ukázkově

V létě 2026 vypsala česká veřejná nemocnice veřejnou zakázku malého rozsahu na licence kancelářského softwaru. Vítězný uchazeč nabídl druhotný software, tedy dříve použité trvalé licence: 90 licencí Microsoft Office LTSC Standard 2024 za 450 000 Kč bez DPH.

Nemocnice obdržela elektronický certifikát s jediným klíčem MAK (Multiple Activation Key) na 90 aktivací, odkaz ke stažení instalačních souborů a dokumentaci mapující licence krok za krokem: evropský CSP distributor → první nabyvatel → dodavatel → nemocnice.

Kontrola byla důkladná. Řetězec byl konzistentní, elektronické podpisy na prohlášeních byly platné a klíč se úspěšně aktivoval. Podle běžných měřítek nebylo co vytknout.

Varovný signál

Jméno dodavatele nám bylo povědomé. V roce 2023 jej jiný zadavatel vyloučil z podobného výběrového řízení na licence Office, protože podle veřejně dostupného rozhodnutí informace v jeho nabídce neodpovídaly skutečnosti.

Jeden detail byl rozhodující. Licenční dokumentace popisovala nákup licencí od společnosti, která k datu uvedené transakce ještě neexistovala. Faktura byla datována dva týdny před zápisem společnosti do obchodního rejstříku a dokumentace byla elektronicky podepsána samotným jednatelem dodavatele.

Když se stejný dodavatel objevil v další zakázce, rozhodli jsme se na dodávku podívat podrobněji.

Jak jsme ji ověřili

Ověření trvalo 48 hodin. Nevyžadovalo žádné zvláštní nástroje, pouze trpělivost a běžný kontakt s každým článkem řetězce.

  1. Žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jsme od nemocnice získali popis dodávky: produkt, množství, licenční program a deklarovaný řetězec včetně čísla licenční smlouvy.

  2. Dotaz na distributora. Požádali jsme tým podpory distributora na začátku řetězce o prověření objednávky a poskytli jsme identifikační údaje prvního nabyvatele.

  3. Dotaz na prvního nabyvatele. Požádali jsme společnost uvedenou jako první nabyvatel o potvrzení prodeje dodavateli. Prohledala své záznamy podle názvu dodavatele, IČO, DIČ a adresy.

  4. Porovnání s dokumentací. Obě odpovědi jsme porovnali s dokumenty, které nemocnice od dodavatele obdržela.

Dvě odpovědi, jeden závěr

Distributor i první nabyvatel písemně potvrdili, že transakce popsané v dokumentaci se nikdy neuskutečnily.

A přesto přesně tatáž dokumentace prošla formální kontrolou nemocnice bez jediné námitky. To je jádro celého příběhu.

Proč formální kontrola nestačí

U druhotného softwaru se právo koncového uživatele na užívání programu odvozuje ze zákona, nikoli ze smlouvy s výrobcem. Autorský zákon (č. 121/2000 Sb., § 14 odst. 2) a judikatura SDEU však stanovují jednu podmínku: musí jít o rozmnoženinu, kterou nositel práv skutečně uvedl na trh v EU. Žádná z běžných formálních kontrol tuto podmínku neprověřuje:

Existuje pouze jeden způsob, jak ověřit původ licence: zeptat se přímo každého článku řetězce. Dnes dokáže úhledný, elektronicky podepsaný dokument vytvořit kdokoli, jak upozorňuje Igor Weinlich v rozhovoru Aktivační klíč není licence [odkaz]. Vzhled dokumentu nevypovídá vůbec nic o tom, zda je jeho obsah pravdivý.

Co kupující riskuje

Každý, kdo používá licence bez řádného doložení původu, užívá software neoprávněně, i kdyby jej zakoupil v dobré víře. Odpovědnost leží na uživateli, nikoli na prodejci.

Takto pořízený software nelze dodatečně legalizovat.

Kontrolní seznam: jak ověřit druhotný software

  1. Kompletní řetězec. Požadujte dokumentaci sahající až k oficiálnímu distributorovi, nikoli pouze poslední fakturu.

  2. Ověření u zdroje. Kontaktujte každý článek řetězce přímo, nikoli prostřednictvím dodavatele. Ověřte, že licence existují nejen na papíře. Dokonalý „originál“ a elektronický podpis nejsou důkazem.

  3. Data. Data vzniku společností, data faktur a data převodů musí být v souladu. Zkontrolujte je v obchodním rejstříku.

  4. Platby. Vyžádejte si doklady o úhradě mezi jednotlivými články řetězce.

  5. Instalace. Stahujte instalační soubory výhradně z oficiálních zdrojů společnosti Microsoft.

  6. Historie dodavatele. Prověřte předchozí zakázky dodavatele včetně případných vyloučení.

  7. Klíč není důkaz. Úspěšná aktivace nevypovídá o původu licence vůbec nic.

  8. Nezávislý audit. Spolehlivou možností jsou také licence, jejichž původ již prověřil nezávislý auditor. Zpráva auditora potvrzuje, že licence byly řádně nabyty a převedeny, takže řetězec nemusíte ověřovat sami.

Původ licencí by neměl být tajemstvím

Nejúčinnější pojistku lze zabudovat přímo do samotné smlouvy. Informace prokazující původ licencí nemohou být obchodním tajemstvím. Kdo licence skutečně vlastní, nemá důvod jejich původ tajit, a každý další nabyvatel, auditor i kontrolní orgán musí mít možnost jej ověřit.

Ať už nakupujete prostřednictvím veřejné zakázky, nebo běžného firemního nákupu, doporučujeme do smlouvy zahrnout následující ustanovení:

Informace a dokumenty prokazující původ a převod licencí (dále jen „Dokumentace o původu licencí“) nepředstavují obchodní tajemství ani důvěrné informace žádné ze smluvních stran. To platí bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této smlouvy nebo jakékoli jiné dohody o mlčenlivosti mezi stranami. Dokumentace o původu licencí zahrnuje zejména:

Prodávající souhlasí s tím, že Kupující může Dokumentaci o původu licencí zpřístupnit dalším nabyvatelům, poskytovateli licence a jím pověřeným auditorům, jakož i distributorům, soudům a orgánům veřejné moci. Kupující tak může učinit za účelem prokázání vyčerpání práva na šíření, k němuž došlo prvním prodejem licencí v rámci EU/EHP podle § 14 odst. 2 autorského zákona.

Takové ustanovení nijak nezatěžuje dodavatele s legálně nabytými licencemi. Bere však možnost skrývat se za důvěrnost každému, kdo licence ve skutečnosti nevlastní. Pokud původní vlastník nechce odhalovat své smlouvy a ceny každému dalšímu kupujícímu, existuje elegantní řešení: zpráva nezávislého auditora. Co taková zpráva skutečně dokazuje, vysvětlujeme v článku Jak ověřit původ druhotného softwaru a co dokazuje zpráva nezávislého auditora [odkaz].

Týká se to i vás?

Pokud jste v posledních letech nakupovali licence Microsoft, vyplatí se ověřit jejich původ. Postup závisí na typu licence:

Jak může pomoci Forscope

Původ licencí ověřujeme fyzicky u každého článku řetězce a výsledky vám předáváme písemně. Získáte tak jistotu ještě dříve, než dorazí audit. Dodáváme druhotný software s doloženou historií nebo ověřený nezávislým auditorem a pomáháme nastavit smluvní podmínky tak, aby formální kontrola nebyla vaší jedinou zárukou.

Ověříme vaše licence

Chcete mít jistotu, že vaše licence obstojí při auditu? Prověříme je. Kontaktujte nás.

Související články

Zdroje